Už před dvěma a půl rokem vstoupil Jiří Motl jako současně jediný aktivní házenkář do Společenství legend extraligového týmu Lovci Lovosice.

Autor materiálu: Ervín Dostálek. 

V nové extraligové sezoně obhajuje, tak jako před rokem, střeleckou korunu, a bojuje se svým týmem o postup do play – off extraligy a pak snad i o medaili pro svůj tým v nejvyšší soutěži. Dost motivací na jeden ročník pro křídlo Jiřího Motla. „Máme určitě ty nejvyšší cíle,“ hlásí hvězda Lovců.

Při oslavách šedesátiletého výročí vzniku klubu házené v Lovosicích se dostal (i on coby reprezentant ČR) při oceňování mezi klubové legendy Baumruka, Házla, Šumu a Berku ml. Co to pro něj znamená, řekl už před dvěma roky: „Beru to jako poctu. Asi to vypovídá o tom, že mě házená prostě baví, že jsem pro tu lovosickou odvedl hodně. A ještě chci odvádět. Prý se taková ocenění dostávají až po konci kariéry, já ale doufám, že končit ještě nebudu. A že si ještě pár let zahraju a týmu pomůžu.“ Současně jste nejlepším střelcem extraligy, střeleckou korunu jste v minulých letech už obhajoval, bude to těžké? A bude házená i dál místy bolet? „Čeká se to ode mě. Nebudeme říkat, že ne. Bude to zase těžší, týmy si mě budou ještě víc hlídat. Házená celkem bolí, jsem na to zvyklý. Musí to být ale férové, ne zákeřné. Když někdo přijde a napálí mi ji do obličeje, jsem vytočený. Když v tom ale není úmysl, ránu umím přijmout.“

Před pěti lety Jiří Motl patřil ke stálým členům české reprezentace a hrál i na MS 2015 v Kataru. I když měl předtím i potom řadu zranění, tak v zápase s Egyptem si zde způsobil neobvyklé zranění malíčku na noze, prasklé kloubní pouzdro. Naštěstí se nepotvrdila nějaká zlomenina. Na turnaj v Kataru si musil, zaměstnáním informatik, stejně jako na jiné reprezentační akce, vzít dovolenou. Ale česká reprezentace zde nedopadla nijak špatně – vyhrála tzv. Prezidentský pohár.

O Jiřím Motlovi hovořil před časem před utkáním s Lovosicemi jičínský trenér Mašát: „Tým Lovosic prochází generační obměnou, ale má výhodu, že jim nechybí jejich klíčový hráč Jiří Motl. Na toho si musíme dát velký pozor. V týmu soupeře jej lze považovat za hvězdu.“

Výjimečný výkon podal Jiří Motl opět v nedávném utkání extraligy. Elitní lovosický Lovec uštval 15-ti góly házenkáře z Nového Veselí. A jen málo mu scházelo, aby překonal osobní extraligový rekord. Co řekl hráč, který, dá se říci, zničil Veselí, do novin? „Pět šest let zpátky jsem vstřelil v Hranicích 16 gólů. Dát teď tu jednu neproměněnou sedmičku a dvě střely z křídla, co měly padnout, mohl jsem rekord udělat,“ dumal po sobotním emotivním vítězství 30:28. „Ještě mám snad čas, třeba ještě přijde takový střelecký den.“

35-tiletý Motl nestárne, zraje. V aktuální sezoně se popáté dostal nad magickou desetibrankovou hranici, která se přirovnává k hattricku ve fotbale. A se 108 trefami kraluje extraligovým kanonýrům. Několikrát se už nejlepším střelcem stal. „Když to řeknu s nadsázkou, tohle byl jeho lehký nadstandard,“ usmíval se po vítězném zápase trenér Lovosic Pavel Farář. „Je jedním z hráčů, který když nepromění šanci, jde do toho znova. Má to prostě v sobě.“

Soupeř si se střelcem s instinktem zabijáka nedokázal poradit, Motl dal polovinu gólů Lovců. Hraje na křídle, ale někdy i jinde. „Hraji, kde se dá, jen na gólmana si nevěřím,“ kření se univerzální Lovec. Výkon přes deset gólů ho stojí basu piva do kabiny. Přiblížil se i Motlův návrat do národního týmu? Spíš ne. „Už bych na ni neměl čas a většinou jsem se na reprezentaci zranil, chci zůstat zdravý. Je to pro mladší kluky, kvalitních hráčů na mém postu máme po Evropě dost.“

fakta: Jiří Motl (* 29. září 1984 v Litoměřicích) je184 cm vysoké a 84 kg vážící levé křídlo, hraje v současnosti za HK FCC Město Lovosice, jehož je odchovancem. V minulosti hrál kromě Lovosic za týmy HC Dukla Praha a Házená Brno s.r.o. V roce 2005 se stal reprezentantem České republiky a hrál na mistrovství Evropy 2008 v Norsku, na mistrovství Evropy 2012 v Srbsku a na mistrovství světa v Kataru 2015. V roce 2011 a 2012 byl vyhlášen nejlepším hráčem Zubr extraligy, sportovcem Litoměřicka v letech 2018, 2017, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010. Po získání tohoto ocenění v r. 2018 řekl nejdříve s trochou smíchu: „Nebudu dělat Karla Gotta, když to vezmu s nadsázkou, ale fakt jsem to nečekal,“ Ale pak vážně dodal: „Když vidím ty úspěchy ostatních, tak se až stydím, že jsem před nimi. To jsou leckdy mistři světa, Evropy, no a mezi nimi i já, který sice hraje extraligu, zahrál si za reprezentaci, ale pořád je to kolektivní sport, z něhož je ale zase přece jen o něco těžší se prosadit.“