Sobotní utkání Lovců proti Novému Veselí zvedalo diváky ze sedadel. Branka za brankou, otáčení skóre ve prospěch obou týmů a vrchol v podobě dvou sedmimetrových hodů. Každého s jiným koncem, které nakonec přispěly k celkovému vítězství Lovosic 30:28.

Specifické utkání čekalo na jednoho z Lovců Honzu Kupu, který před 2 lety do Lovosic zamířil právě z Nového Veselí. Pojďte se s Honzou „podívat“, jaký byl zápas z pohledu hráče, který prošel oběma týmy obou sobotních soupeřů.

Honzo, zápasy proti „svému“ bývalému celku bývají pro konkrétní hráče vždy emotivnější. Je to tak i v tvém případě?

Určitě ano. Ve Veselí jsem vyrůstal. Pro mě je a vždy bude každý zápas proti Veselí velmi emotivní. S některými hráči proběhlo před zápasem i klasické hecování.

Tabulka a počet kol do konce základní části hovoří jasně: Lovosice musí v domácím prostředí vyhrávat. Ale úkol to není jednoduchý. Třeba včera proti nám nastoupil neustále se lepšící celek, který má každý rok vyšší ambice. Navíc má v týmu hned pět zahraničních hráčů. Jaká byla taktika pro lovosický celek před tímto zápasem?

V tomto zápase záleželo na tom, jak si povede naše obrana a brankaři. Veselí má velmi vysoké krajní spojky, kdy jsou to paliči z dálky. Naopak mají kreativní střední spojku, která jim připravuje střelecké příležitosti. Navíc mají velmi dobrou spolupráci s pivotem, čehož jsme mohli být při zápase svědky. Před zápasem jsme si řekli, že musíme zahustit střed obrany a hlavně co nejvíce eliminovat přihrávky do pivota. Ze začátku se nám to moc nedařilo, ale v průběhu utkání se to zlepšilo, kdy nám pomohly i zákroky našeho brankáře.

Pavel Farář před zápasem upozorňoval na to skvělou spolupráci novoveselských spojek s pivotem Sekulićem. Přesto jsme od něj nakonec dostali v zápase hned 7 branek…

Samozřejmě jsme v obraně chybovali. Byli jsme málo důslední při obraně pivota, o čemž svědčí i zmíněných 7 gólů Sekuliče. Musíme si z toho vzít ponaučení do dalších zápasů.

V utkání se střílelo dvanáct sedmimetrových hodů. Dva z nich zůstaly neproměněné, oba po technické střele hráčů: na naší straně se neprosadil Motl, na straně soupeře v poslední minutě neuspěl Turchenko. Jak jsi viděl tu poslední sedmičku ty?

Předcházela tomu sporná situace. Těžko říct, zda sedmička měla nebo neměla být. Veselí do té doby proměnilo všechny sedmy v zápase, tak jsem si říkal, že teď by nemuseli dát. Naštěstí pro nás zvolil Turchenko technickou střelu na hlavu, kterou si Hrdla skvěle pohlídal.

Několikrát jsme ve druhé půli dokázali získat vícebrankové vedení. Veselí ale dokázalo v závěru náskok vymazat a znovu mohlo získat remízu právě díky proměněné sedmičce. Neobjevila se myšlenka, že znovu přijdeme o body v samém konci utkání?

Bohužel jsem zase udělali zbytečné chyby a tím jsme vrátili Veselí zpět do hry. Na to, že bychom měli přijít o body jsem vůbec nemyslel. Spíš jsem se soustředil na to, že když sedmičku promění, máme ještě nějakých 30 vteřin na zakončení.

Čtrnáct vteřin před koncem zápasu za stavu 29:28, si trenér Pavel Farář vybral oddechový čas. Jaké byly pokyny pro poslední sekundy utkání?

Řekli jsme si, že se hlavně musíme uklidnit a hlavně neudělat zbytečnou chybu, při které by jsme přišli o míč. Bylo nám jasné, že Veselí zkusí osobní obranu, takže bylo důležité, abychom hráli bez míče a hru roztáhli. To se nám povedlo a nakonec jsme přidali ještě jednu branku.

Pojistku v poslední sekundě přidal Lukáš Malý a hala vybuchla nadšením. Obrovská radost byla vidět i na tobě. Jak moc si ceníš včerejšího vítězství?

Od dob co hraji za Lovosice, jsme Veselí ještě neporazili. Pro mě to byla obrovská euforie a jsem strašně moc rád, že jsme vyhráli a jsme zase o krok blíž do play-off. Utkání jsem si užil i díky našim skvělým fanouškům, kteří nás fantasticky podporovali po celé utkání.

Kudy vede pro Lovosice cesta do play-off? Aktuálně držíme sedmou příčku, ale stále nemáme účast ve čtvrtfinále jistou.

Musíme se soustředit hlavně na další domácí utkání s Hranicemi a potvrdit tak toto vítězství. Uvidíme, jak se bude tabulka vyvíjet dál. My musíme jít zápas od zápasu, vše máme ve svých rukách, ale věřím že se to povede.