Dnes jsme si pro vás připravili reportáž o tom, jak vypadal sobotní den Lovců při cestě na utkání 9. kola proti Hranicím.

Lovci Lovosice v sobotu odehráli další duel STRABAG Rail extraligy. Jak takový den vypadá? Přečtěte si naši reportáž z cesty a podívejte se pod pokličku extraligového celku v den jeho zápasu.

Reportáž z Hranic pro vás připravila Lucie Kantůrková.

Sobota 30. ledna – dohrávka 9. kola.

Je sobota ráno a na Lovce čeká cesta na Moravu. Sraz týmu je v 9 hodin ráno, balíme tašky, lékařský a masérský kufr, mladší z hráčů připravují tašku s dresy a sak s míči. Normálně bychom sedli do osobáků, kterými bychom se dopravili do Prahy na hlavní nádraží a odtud cestovali do Hranic v pohodlí vlakového kupé. Ale protože současná doba není „normální“ a profesionální soutěže se hrají za přísných podmínek, služeb veřejné hromadné dopravy využít nesmíme. K cestám tak aktuálně využíváme transitních vozů.

Do Hranic odcestovaly dvě party hráčů ve dvou transitech, každý z transitů řídil jeden z trenérů: skupinu A veze Honza Landa, skupina B cestuje pod vedením Romana Jelínka. Naši malou kolonu doprovází osobní auto s vedoucím týmu Pavlem Hakenem a ředitelem klubu Vojtěchem Srbou.

Dopolední cesta po D1 utíká celkem fajn, až na úsek okolo Vysočiny, kdy se dálnice halí do bílé tmy, je ve zbytku republiky sucho a po sněhu ani památky. Na Lovce čekaly cestou dvě krátké přestávky, jednou jsme zastavili za Prahou na kafe, druhá zastávka je „Na Rohlence“, kde hráči fasují připravený oběd z termoboxů. Ani tohle není normální, ale vynucené dobou. Normálně by totiž celý tým zastavil v dopředu vybrané restauraci, kde by pro ně byl objednaný jednotný oběd. To teď bohužel nejde a stravovat se u výdejních okének není myslitelné. Proto je před každým venkovním výjezdem oběd připraven v termoboxu a každý z hráčů si nafasuje svoji vlastní misku s příborem. Trochu partizánské podmínky, ale nic jiného současná doba nenabízí.

Do Hranic přijíždíme s předstihem dvou hodin. U vchodu nás „vítá“ zástupce domácího týmu, který všem příchozím měří teplotu, delegátovi utkání se odevzdává čestné prohlášení o provedeném testu na covid a hráči mizí v útrobách šatny. Převlékají se do dresů, vedoucí týmu Pavel Haken chystá tejpy nebo cukr s alpou, který házenkářům pomáhá dostat se do té správné herní pohody.

Hala v Hranicích je v zimním období specifická svoji vnitřní ne úplně vysokou teplotou. Podmínky jsou ale stejné pro oba celky a ne jinak je tomu také dnes. Probíhá rozcvička, na straně soupeře nechybí matador v házenkářské brance a jedna z hranických legend: letos 50ti letý brankář Josef Kučerka s jeho nezbytným úsměvem na tváři. Moc dobře víme, jak dokáže soupeři znepříjemnit život, ale bohužel pro Pepu i atmosféru celého utkání se tato házenkářská legenda již v 7. minutě zranila a do konce utkání již do zápasu nezasáhla.

První poločas je pro Lovce jak z říše snů. Daleko za sebou nechali předchozí nevydařená utání na palubovce soupeře a do zápasu vlétli se vší parádou. Za naší obranou se překonává Honza Hrdlička a jeho skvělé zákroky (60% úspěšnost), ke kterým se přidává také vysoká úspěšnost našich střelců (67%) rezultují ve vydařený první poločas a vedení o sedm branek. Na naše poměry jsme vyprodukovali také pouhé 2 technické chyby a na výsledku je to znát. V tu chvíli mne napadá, že by bylo ideální odehrát celé utkání v jednom tahu, protože vzpomínky na nepovedený druhý poločas v Brně jsou přeci jen ještě hodně živé.

Druhá půle mi bohužel dává za pravdu a místo toho, abychom soupeře tzv. zadupali do země, necháváme Hranice znovu nadechnout. Tentokrát je to soupeř, který téměř nechybuje a naopak v útoku využívá sebemenšího zaváhání Lovců. První desetiminutovku zvládáme dobře a i nadále si udržujeme značný náskok (41. minuta 22:15). Pak přichází kritická druhá desetiminutovka během které střílíme pouhé dvě branky a soupeř se nadechuje k náporu. Šest gólů domácích v řadě a rázem je srovnáno, ba co víc, navrátilec do sestavy Hranic Kozlovský v 55. minutě poprvé strhává vedení na stranu svého celku (25:24). Z naší hry se vytratila lehkost, obrana nestíhá a zákroků brankářů nepřibývá, střelecký půst Lovců navíc trvá dlouhých 11 minut! Nervozita je cítit v celé hale a Lovci v závěru bojují aspoň o bod. Minutu před koncem vede soupeř opět o jednu branku, aby dělbu bodů nakonec zařídil svojí jedinou brankou z jediné (!!) své střely v zápase náš kanonýr Jiří Motl. A nic na tom naštěstí nezměnila ani povedená poslední střela utkání, kterou z poslední devítky vyslal na Honzu Hrdličku domácí Kozlovský a kterou se Honzovi naštěstí podařilo vyrazit mimo tři tyče.

Utkání končí, radost domácích je pochopitelná, vždyť zvrátili téměř ztracený zápas, Lovci zklamaně posedávají po palubovce a přemýšlejí, proč ztratili další utkání, které se pro ně dlouho vyvíjelo velmi dobře. Na myšlenky a rozbor utkání mají trenéři společně s týmem celou cestu zpět. Lovecká výprava se vrací do Lovosic v 8 hodin večer a rozhodně má o čem dumat. Už ve středu čeká na tým těžké utkání s Karvinou v domácím prostředí následované sobotním duelem s Duklou v Praze.

Děkujeme všem fanouškům, kteří při nás i v Hranicích stáli a těšíme se na vaši podporu v dalších zápasech. JSME JEDEN TÝM, MY A VY!