Bystřejší z vás si jistě všimli, že od utkání s Hranicemi se po hřišti potlouká vytáhlý chlapík s číslem 11. Jedná se o 28letého rodáka z Ukrajiny, který za sebou má několik zajímavých destinací. Sergeje se pokusím přiblížit v takovém středně dlouhém rozhovoru. Pokud Vás bude zajímat něco, co v rozhovoru není, můžete se ho klidně zeptat sami po utkání. Umí výborně slovensky, jestliže nerozumíte slovenskému jazyku, tak už nejsem schopen poradit.

Jaká je tvoje házenkářská kariéra, kde jsi působil před příchodem do Lovosic?

S házenou jsem začal ve 12 letech v klubu Zetor Záporoží, který hraje ukrajinskou Extraligu. Odtud jsem přestoupil do PGU Kartina TV, kde se nám podařilo zvítězit v moldavské lize i poháru. Následoval návrat na Ukrajinu do Donbassu, odkud mám bronzovou medaili a vítězství v poháru. Poslední přestup byl na Slovensko do MŠK Považská Bystrica, kde jsem za dva roky získal titul vicemistra extraligy a poháru. Před házenou jsem se věnoval 6 let zápasu. 

Jak se ti líbí v Lovosicích?

Líbí se mi tu. Lovosice nejsou velké město, ale jsou krásné. Podíval jsem se na Lovoš a udělal si procházku podél Labe. Výhodná je i poloha města, protože je to kousek do Prahy, která se mi libí také. Co se týká klubu a spoluhráčů jsem velmi spokojený.

Mluvíš velmi dobře slovensky, jak dlouho ti trvalo se naučit tuhle řeč?

Šlo to velmi rychle naučit. Za dva měsíce už jsem rozuměl spoluhráčům, trenérovi a mohl s nimi komunikovat. Po roce učení od kamarádů se o výsledku můžete přesvědčit sami. 

V čem jako hráč vynikáš?

Mojí největší předností je moje píle. Mám rád tvrdou práci a neustále se chci učit a zlepšovat.

Libí se ti herní systém našeho týmu?

Celkem ano. Můj názor je, že málo spolupracujeme s pivotem. Nemyslím pouze dohrávky, ale i využívání pivotů pro clony, z kterých by mohlo pramenit více prostoru pro naše šikovné spojky. Musíme se ještě více sehrát a brzy to určitě půjde.

Jaké máš ambice v letošní sezóně?

Já mám ambice nejvyšší. Drze říkám, že máme šanci získat zlaté medaile. Když na hřišti vždy necháme všechno, tak pak ten nahoře rozhodne, jestli si to zasloužíme nebo ne.

Jak jsi se dostal do Lovosic?

To je smutný příběh se šťastným koncem. Měl jsem smlouvu s CS Baia Mare (Rumunsko), kde jsem dva měsíce trénoval a hrál přípravné zápasy. Dokonce už byl hotový dres s mým jménem. Bohužel se klub dostal do finančních potíží a v mé smlouvě byla mezera, které využil a zbavil se mě těsně před začátkem soutěží a to 20. srpna. Narychlo jsem začal hledat nové angažmá a můj bývalý spoluhráč Lubomir Ivanytsia, který působí v polském Gornik Zabrze společně s Martinem Galiou, se od Martina dozvěděl, že Lovosice hledají pivota. Během pár dní jsem se v Lovosicích objevil na zkoušku a už tu zůstal. 

Vidíš v Lovosicích nějaký rozdíl oproti jiným klubům, kde si působil?

V každém klubu, kde jsem působil jsou rozdíly, ale to je naprosto běžné.

Máš rád české pivo?

Jasně! Mám rád vše, co se v Česku vaří od jídla po pivo. České pivo je nejlepší!