Pozice hráč – hotovo. Pozice trenér – hotovo. Před Honzou Landou se tyčí nová výzva, kterou je pozice sportovního ředitele klubu.

A hned úvod roku 2022 přinesl pro Landise jeden z prvních úkolů v podobě změny organizace klubu. Nejen o tom, jaké novinky na poli managementu Lovců můžete očekávat, bude náš dnešní rozhovor s členem Společenství legend Lovci Lovosice.

Honzo, v pátek proběhla v Lovosicích novoroční schůze vedení klubu. Jedním ze stěžejních tématů byla reorganizace struktury. Jaké k tomu vedly důvody?

K tomu se musím vrátit o pár let zpátky, přesněji do roku 2013, kdy vedení klubu po panu Kubíčkovi převzal Vojta (Srba). Klub se do dnešního dne celkem významně rozrostl. A to nejen co do rozpočtu, ale i do počtu „zaměstnanců“ resp. lidí, kteří se na chodu klubu podílejí. Třeba jen extraligový tým jich má kolem sebe hned sedum. Celkově jsme na nějakých čtyřech desítkách a takový počet už vyžaduje na organizaci klubu nároky. Pokud se chceme dále posouvat, což my chceme, nemůže to viset na jednom člověku, ale musí se ty síly rozdělit.

A v neposlední řadě je potřeba říct, že nová organizační struktura slouží také k ochraně klubu pro případ, že by se něco stalo. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak si představte, že stojíte na jedné noze a ta noha se zlomí.. A co bude dál? U nás jde o to, že pokud by se Vojta v tuhle chvíli rozhodl, že v klubu z jakýchkoliv důvodů skončí, nikdo by nevěděl, jak to chodí. A je naší povinností klub nějak rozvíjet a předat zase dál. Když budeme stát třeba hned na třech nohách, o to jednodušší bude jakoukoliv dílčí změnu nahradit.“

Jak vypadá nová organizační struktura klubu resp. k jakým změnám v ní došlo?

Doposavad to fungovalo tak, že Vojta řešil vše počínaje třeba cesťáky pro mladší žáky přes komunikaci se svazem až po hráčské příchody do áčka. A to je pro jednoho člověka neúměrné množství práce a není to trvale udržitelné. I nadále bude mít v klubu poslední slovo a bude rozhodovat o tom, kam bude klub směřovat. Výrazně větší kompetence ale dostanou další čtyři lidé, které bude on přímo řídit. Když se mám vrátit třeba k příkladu těch cesťáků, tak tohle bude prioritní práce pro Honzu Heřmanovského a technický vedoucí příslušného týmu pak bude primárně jednat s ním a ne s ředitelem klubu.

Tvojí funkcí bude sportovní ředitel klubu. Co si pod tím máme představit?

Mým snem, který bohužel nemohu naplnit, bylo trénovat a vychovávat mládežnické kategorie. Ale už jsem pochopil, že z časových důvodů tohle nedokážu. A myslím si, že v nové funkci jsem schopný tuhle stránku ovlivnit kompletněji, než jen jako trenér jedné složky. Chci vrátit Lovosice zpět do fáze, kdy jsme schopni si vychovávat svoje odchovance, jak tomu bylo dříve. Chci nastavit takové postupy, abychom každý rok dokázali tak říkajíc vyplivnout 3 – 4 hráče, kteří budou schopni se zapojit do áčka. Na to bych se chtěl zaměřit úplně nejvíc.

To se nám povedlo možná naposledy s ročníkem 1996, ze kterého se několik hráčů dokázalo etablovat v áčku. A u nás byl naprostý standard, že jsme dokázali vychovat brankáře, pivot, křídlo. Ale třeba dobrých osm let se nám tady nenarodila pořádná spojka.

Jedním z tvých bodů, který jsi prezentoval na klubové schůzi, byla komunikace sportovního ředitele s trenéry jednotlivých složek. Předpokládám ale, že to neznamená, že by jsi měl trenérům říkat jak trénovat a co hrát..

To samozřejmě vůbec nechci. Od toho tady vznikl koncept, který vytvořil Roman Jelínek, kterého jsme určili jako hlavního trenéra. Jeho práce je mimo jiné kontrolovat a bavit se s trenérama o tom, jestli se dané věci daří plnit. Moje práce bude tlačit na jednotlivý trenéry složek, například mladší-starší žáci, aby se spolu častěji bavili. Já budu kontrolovat, jestli to tak je a jestli z toho především plynou nějaké výsledky. Budu kontrolovat, jestli jsou hráči v námi požadované fyzické kondici, jestli umí to, co od nich požadujeme a očekáváme.

Dalším z úkolů sportovního ředitele je i oslovování a jednání s hráči mimo klub. Proč?

My samozřejmě chceme postavit tým především na odchovancích, má to souvislost s městem, naší tradicí, našimi fanoušky. Ale nemůžeme to postavit čistě na nich. Každý nový příchod tým nějak okoření a my bychom chtěli týmy doplnit někým, kdo jednorázově zvedne úroveň naší hry. Chceme kombinovat naše nadprůměrné odchovance a zároveň přitáhnout špičkové hráče, kteří družstvo doplní. A takhle to teď není, spíše posty zdvojujeme. I když to samozřejmě vyplývá i z nabídky na trhu. Na doplňování se chceme zaměřit už od mladších kategorií. Máme co nabídnout, různé typy středních škol, bydlení, rádi bychom vytvořili něco jako severočeskou akademii pro výchovu mládeže.

Jak se ty osobně těšíš na tuhle novou kapitolu v tvé lovosické sportovní kariéře?

Lovosice jsou klub, ke kterému mám hrozně blízko a cítím, že když už ne trenérsky, tak aspoň touto formou mu můžu pomoct. Má samozřejmě také svoje časové nároky, ale krása té pozice je taky v tom, že si ten čas můžu řídit sám. Jako trenér máte jasně daný čas, ve který musíte někde být. Doufám hlavně v to, což by mne zahřálo u srdce, že všechna slova, která v následné diskuzi po páteční schůzi padla, opravdu povedou ke zefektivnění naší práci. Viděl jsem na ostatních velkou míru nadšení, kterou je ale potřeba udržet. Protože ta hodina a půl, kterou na tréninku klukům věnujeme, může přispět k tomu, že ti kluci můžou jednoho dne hrát za áčko a dělat nám všem radost.

Na závěr jedna otázka mimo náš klub. Ve čtvrtek začíná evropský šampionát a ty na něm budeš Lovosice reprezentovat jako spolukomentátor přímo na Slovensku. Jak se na to těšíš?

Je to poprvé, co budu komentovat šampionát přímo z jeho dějiště. To sebou pro mne přinese spoustu nových věcí, ať už je to jednání s produkcí České televize, samotná akreditace, přístup do míst, kam třeba nechodí ani samotní hráči. Těším se, že se mi otevře pozadí házenkářské akce. Zatím mám dovolenou do pondělí, ale rád si ji samozřejmě prodloužím. Po dlouhé době bude zápasy našeho celku vysílat veřejnoprávní televize a za to, že se to podařilo jsem moc rád, protože ten dopad na veřejnost bude určitě větší, než by tomu bylo na placeném kanále. Snad se nám podaří na ME zanechat sportovní stopu a znovu házenou zpopularizovat.

Těší mne, že divácká kapacita bude aspoň těch 25% a věřím, že na naše zápasy bude plně využita. I když panující restrikce samozřejmě atmosféru ovlivní. Ale český fanoušek umí za každé situace udělat významnou podporu a naši hráči na oplátku odevzdají na hřišti všechno.