Po druhé příčce týmu starších žáků v Žákovské lize se i v kategorii mladších dorostenců můžeme v Lovosicích radovat z dalšího velkého úspěchu. Tím je zisk stříbrné medaile v nejvyšší dorostenecké soutěži.
První liga dorostenců je po reorganizaci a rozdělení na základní a nadstavbovou část hodně náročná. Naši Lovci se se všemi nástrahami vypořádali velmi dobře a pro klub získali další cenný úspěch v podobě 2. místa.
Nejen o cestě za ním jsme si povídali v rozhovoru s trenérem Jánem Lajčákem. Toho na lavičce dále doplňují asistent Jakub Hrstka a vedoucí družstva Tomáš Král.
Jano, mohl byste prosím čtenářům na úvod vysvětlit, jakým systémem se nejvyšší soutěž dorostenců vlastně hraje?
„Soutěž je rozdělena na dvě skupiny, českou a moravskou. V každé z nich je osm týmů, které hrají systémem každý s každým doma – venku. Všechny týmy tak odehrají 14 zápasů. Po skončení základní části čtyři nejlepší týmy z každé skupiny postupují do nadstavbové části. Tam se hraje dalších 8 kol, ale již jen s týmy z moravské skupiny, opět doma-venku. Ze základní skupiny si celky berou body z utkání s postupujícími družstvy. Tým s nejvíce body na konci nadstavbové části získává titul Mistra ČR.“
Po základní části nám patřilo druhé místo s bilancí 10 výher – 1 remíza – 3 porážky, a stejný počet bodů jako první Talent Plzeň. První prohra přišla až v 9. kole v domácím prostředí s Duklou (u ní jsme na podzim vyhráli), následovaly tři „nevydařená“ kola: remíza v Brně, prohra doma s Plzní a v Novém Veselí. Jak byste zhodnotil základní část?
„Na úvod bych chtěl upřesnit, že pokud je kritériem umístění při rovnosti bodů dvou týmů vzájemný zápas, tak po základní části patřilo první místo nám. My jsme doma sice Plzni podlehli o tři branky, ale u nich jsme o čtyři zvítězili. Co se týká celkového hodnocení základní části, tak jsme určitě spokojení. Asi nejvíc nás mrzí prohra v domácím prostředí právě s Plzní. Do zápasu jsme nastupovali po dvou týdnech velké marodky a tréninkový výpadek se v zápase projevil. Porážka nás mrzí o to více, že nakonec právě tyhle dva body rozhodly o pozdějším držiteli mistrovského titulu.“
Základní část byla hodně vyrovnaná a prvních pět týmů od sebe dělilo jen 5 bodů. Dá se říci, že již základní část nás hodně prověřila a napověděla o možných ambicích týmu do nadstavbové části?
„Dá se to tak říct. Zápasy s Plzní, Duklou, Brnem nebo Novým Veselím ukázaly, že naše ambice v soutěži mohou být opravdu vysoké. I když jsou to kvalitní týmy, tak velmi cenných výher jsme dosáhli v Plzni a na Dukle. Ty podle mne položily základ celého našeho umístění v soutěži. Nové Veselí pod vedením Roberta Bárty udělalo velmi pěkný progres, nám se zápas bohužel nepodařil a to byly další dva body, které nám v konečném účtování chyběly.“
V nadstavbě jsme se střetli s postupujícími z moravské skupiny a odehráli ji s bilancí 7 výher – 1 porážky. Hned na úvod nadstavby jsme podlehli pozdějšímu Mistru z Ostravy, další zápasy jsme již naplno bodovali. Jak byste zhodnotil tuto část soutěže?
„Nadstavbu hodnotím velmi pozitivně především z toho důvodu, že jsme měli možnost odehrát osm zápasů s kvalitními soupeři. Tyto zápasy našim hráčům hodně daly. Hned první zápas s pozdějším celkovým vítězem byl hodně specifický. V každém ohledu bylo cítit, že se hraje o hodně. Nakonec jsme v něm prohráli o tři branky a dostali se do situace, kdy každá další prohra nás odsouvá z bojů o medaile. V odvetě jsme naštěstí Ostravu porazili o pět branek a nadále tak živili naději na titul. K tomu jsme potřebovali ale ještě jedno její zaváhání a to už se nestalo. Velmi si cením výher nad Zubřím, kdy jsme předvedli kvalitní výkony. Především zápas v Zubří vypadal tak, jak bych si to představoval. Nepostrádal herní a taktickou kvalitu, maximální koncentraci, obrovskou obětavost a značnou mentální sílu našeho týmu.“
Celkově jsme tedy obsadili druhou příčku. S jakými cíli jsme do letošního ročníku vstupovali a jak jsme spokojeni s tímto umístěním?
„Cíle se vykrystalizovaly postupně. Věděli jsme, že máme šikovné hráče, kteří mohou dosáhnout na dobré umístění. Celou základní část ale ovlivňoval zdravotní stav týmu způsobený především covidem a těžko se pak určovaly reálné cíle. Každopádně jak z vedení klubu tak ze strany hráčů bylo cítit, že chtějí bojovat o medailové pozice. I když z toho nakonec nebylo zlato, tak určitě můžeme být spokojení.“
Celou soutěž vyhrála Ostrava. Ta prohrála pouze se Zubřím a s námi. Co rozhodlo o tom, že právě tento tým byl nejlepší?
„To že prohráli nejméně zápasů 🙂 Hodně to ovlivnilo i to naše první vzájemné utkání, kdy jsme soupeři o tři branky podlehli. Ostrava měla čtveřici výrazných hráčských individualit, na jejichž hře jejich hra stála. Tím samozřejmě nesnižuji kvalitu ostatních jejich hráčů. Ale je faktem, že tihle hráči byli rozdílovými. Získala nejvíce bodů v dlouhodobé soutěži, takže zaslouženě i mistrovský titul.“
Když se podívám na výsledky v celé soutěži, tak v nich velmi často padá více jak 30 branek (min. u jednoho týmu), nezřídka někdo vstřelí 40 branek. Čím to je? Dá se říct, že v této kategorii se hraje hodně ofenzivní házená s menším důrazem na obrannou část hry?
„Možná to tak je. Většina týmů, se kterými jsme se střetli, hrála opravdu rychle a ofenzivně. Hráčům v této věkové kategorii se samozřejmě víc líbí střílet branky než bránit. Navíc zkušenosti v defenzivě jsou u nich logicky ještě malé, z toho pramení někdy až naivní chyby a často i vyloučení.“
Oproti starému systému v tom novém dostane příležitost se zapojit do nejvyšší soutěže větší počet týmů a pro ty nejlepší to znamená nadstavbovou část s elitní čtyřkou z druhé skupiny. Líbí se vám tenhle systém více než ten „starý“ a není kvantita zápasů na úkor kvality soutěže?
„Těžko se mi to posuzuje, když s touto soutěží nemám delší zkušenosti. Každopádně jsme v nadstavbové části odehráli osm zápasů a ani jeden z nich nebyl z kategorie lehčích. Ve všech jsme museli hrát naplno, s velkým nasazením a koncentrací, takže rozhodně je to pro celý tým velká a dobrá zkušenost.“
O které osobnosti se tým mohl opřít? V čem byly naše silné stránky a v čem máme naopak ještě rezervy?
„Nerad mluvím o jednotlivcích, házená je kolektivní sport. Každý si v týmu našel svoji roli a každý něčím přispěl k tomu, abychom byli co nejvíce úspěšní. Myslím, že naší silnou stránkou byla například přechodová fáze. Snažili jsme se hrát rychle a jednoduše a aby hráči řešili situace, které nastanou, správně a účelně. V každém zápase nadstavby jsme měli velmi slušný počet útoků i protiútoků první a druhé vlny. Naopak rezervy máme v celkové efektivitě útoku. A samozřejmě i v obranné fázi, kde děláme zbytečné chyby a máme velký počet vyloučení.“
Starší dorostenci obsadili ve své kategorii skvělé třetí místo. Jak byste zhodnotil výsledek našeho staršího týmu? A jak probíhalo nasazování hráčů z mladšího dorostu do zápasů starších dorostenců?
„Z medaile starších dorostenců mám velkou radost. U této kategorie možná nebyly až takové cíle, ale o to je výsledek cennější. Navíc je tam i pár hráčů, kteří již nakoukli do „A“ týmu a to oprávněně. Ani starší dorost se nevyhnul výpadku formy v průběhu sezóny, tak jako my, ale pod vedením Vladimíra Šumy hráli pěknou a dynamickou házenou a vytvořili výbornou partu. Zaslouženě skončili na medailové pozici.
Co se týká nasazování hráčů mladšího dorostu do staršího, tak jsme k tomu přistoupili velmi rozumně. Vždy jsme řešili vytíženost hráčů v mladším dorostu a na základě toho pak určili, kdo se zapojí do zápasu starších dorostenců. Trenér Šuma je nasazoval jen na určité úseky hry, takže nehrozila jejich přetíženost. Nikdy se nestalo, aby hráč odehrál dva plné zápasy za sebou. Pokud na to hráči fyzicky i herně mají, nevidím v jejich zapojení do starší kategorie problém.“
Starší žáci obsadili výborné druhé místo v Žákovské lize. Jak byste zhodnotil jejich výsledek a jak se z něj dá těžit do kategorie mladšího dorostu?
„Tenhle úspěch mne těší stejně jako úspěch starších dorostenců. Samozřejmě mám radost z druhého místa, ale ještě více mne těší jejich posun, který zaznamenali pod vedením trenérů. I pro mne osobně je to podstatnější než konečné umístění. Samozřejmě, když je dobrá práce odměněná i medailí, tak je to super. A pro hráče je to obrovská motivace do další práce. Vzhledem k tomu, že se tito hráči za rok opravdu výrazně posunuli, tak si myslím, že ti, kteří přecházejí do kategorie mladšího dorostu nebudou mít s adaptací na další věkovou kategorii žádný problém.“
Část týmu po této sezóně věkově kategorii mladšího dorostu opouští, do týmu pak přijdou noví hráči z kategorie starších žáků. Jak se změní tým pro novou sezónu a dají se již teď nějak odhadnout cíle pro sezónu 2022/2023?
„Jak jsem už zmínil, tak z kategorie starších žáků k nám přijdou velmi šikovní hráči. Část naší základní sestavy se zase posune o kategorii výše. My samozřejmě nemůžeme vědět, jak na tom budou ostatní týmy, ale věřím, že znovu budeme mít velmi solidní kádr. Určit nějaké výkonnostní cíle je teď dost těžké, ale jeden cíl máme vždy jasný. Naučit a zdokonalit hráče tak, aby byli schopní se zařadit v budoucnosti do „A“ týmu.“
Co se chystá do nové sezóny – budou nějaké změny v trénincích, na čem budeme pracovat, co důležitého nás čeká? A jak bude vypadat realizační tým pro novou sezónu?
„Začnu od konce. Realizační tým se v nadcházející sezóně změní na pozici asistenta trenéra, kde Jakuba Hrstku nahradí Pavel Pěkný. Honza Čermák, aktuálně trenér u st. žácků, bude mít na starosti náš „B“ tým, samozřejmě v úzké spolupráci s námi. Vedoucím týmu bude Miroslav Rychtařík.
Co se týká tréninků, tak určitě chceme zvýšit objem tréninkových jednotek, koncepčněji zapracovat kondiční a silovou přípravu. Důraz budeme klást na rozhodovací schopnosti hráčů tak, aby uměli úspěšně řešit herní situace. Momentálně jediný potvrzený turnaj je v Karviné na konci srpna.“
Co čeká na mladší dorostence v nejbližší době? Jaký máte tréninkový program event. čeká vás nějaké společné zakončení úspěšné sezóny?
„Po skončení sezóny hráči dostali dvoutýdenní prostor na doléčení zranění a na doplnění případných restů ze školy. Nadále individuálně pracují v posilovně. Po tomto období bude následovat třítýdenní kondiční blok a pak přijde zasloužené volno. Ovšem s individuálními plány na domácí přípravu, dokud se v červenci znovu nepotkáme.
A k poslední otázce – sezónu nemůžeme považovat za úspěšnou, dokud se týmově neukončí :)“
Jedna otázka přímo pro vás: vy jste u nás v Lovosicích první sezónu. Jak byste zhodnotil práci v našem klubu? A jak dlouho u nás ještě vydržíte? 🙂
„V Lovosicích jsem narazil na zapálené lidi (viz např. fotky sportovního ředitele nebo šéfa klubu z domácích zápasů :)). Myslím, že je tu kvalitní trenérské zázemí a já osobně si velmi chválím spolupráci jak s mým asistentem Jakubem Hrstkou, tak s trenéry st. dorostu Vladimírem Šumou nebo starších žáků Pavlem Pěkným a Janem Čermákem. A stejně tak také s trenérem áčka Romanem Jelínkem. S představiteli klubu Vojtou Srbou a Honzou Landou máme velmi podobné vnímání házené, takže spolupráce s nimi je také výborná.
Tak skvělé zázemí, jaké je tady, tj. luxus v podobě dvou hal, posilovny – přičemž brzo přibude další nová posilovna, má málokterý klub. Co je pro mě osobně velmi důležité je to, že tady platí dohody. A to nejen ty písemné, ale i ústní resp. platí slovo chlapa. Ne vždy jsem měl s tímto dobrou zkušenost, takže o to víc si toho cením. Z mé strany vnímám působení v Lovosicích velmi pozitivně.
A jak dlouho tu vydržím? Těžko říct, člověk nikdy neví a trenér už vůbec ne. Ale pokud bude spokojenost s mou prací, tak snad tak dlouho, jak dlouhé jsou Lovosice :)“
Děkujeme za rozhovor a celému týmu mladších dorostenců ke stříbrné medaili gratulujeme! Jsme na vás moc pyšní! Medaile budou hráčům a realizačnímu celku předávány o přestávce extraligového zápasu Lovců proti Brnu (sobota 14. května od 17 hodin). Budeme rádi, když hráčům přijdete za jejich výkony poděkovat.